Jeden maraton, dvě země a dvě časové zóny!

Je poslední den roku 2017, budík zvoní v 6:00 ráno, vstávám a v hlavou mi proběhne myšlenka "já dnes poběžím do Barmy!" ... ano, dnes se běží půlmaraton, jehož trať vede přes dvě země - Čínu a Barmu (Myanmar) ... V půl sedmé odcházím na snídani, protože v 7 je odjezd na start závodu.
Prší a je zima (asi 17stupňů, což je v subtropech považováno za zimu), ale nevadí mi to, užívám si každý moment, protože je tady všechno jiné, než, kde jsem doposud byla. Samotný start závodu je vzdálený od hranic Barmy asi 1km, což znamená, že vyběhneme a rovnou poběžíme do Barmy, kde nás čeká 4km dlouhý okruh a pak se vrátíme zpět do Číny a doběhneme zbytek půlmaratonské tratě na území Číny.

Na startu panuje uvolněná atmosféra, rozvičujeme se, chci si udělat ještě nějaké fotky, než si odnesu věci uložit. Vyndám telefon a zarazím se, ukazuje čas 6:50 ráno, podívám se na hodinky a ukazují 8:20 ... něco je špatně! Proč mi telefon ukazuje tak divný čas? A pak mi to došlo ... v Barmě mají jinou časovou zónu, přesně o hodinu a půl míň, než v Číně, která používá jeden čas.

Zapnula jsem své běžecké hodinky, aby se sesynchronizovaly s GPS a skutečně, i ony začaly ukazovat čas o hodinu a půl méně, takže najednou závod pro mě nezačínal v 9 hodin ráno ale vlastně v 7:30 ...najednou máte pocit, že jste absolutně mimo jakoukoliv dimenzi ... 🙈

Druhá věc, která mě napadla, byla, že tohle bude zajímavý test hodinek, jak se s tímhle poperou, když  běžíte ve dvou časových zónách během jedné aktivity. Musím se přiznat, že jsem to nečekala, ale popraly se s tím úspěšně - malý rozdíl byl v tom, že Garmin aplikace ukazovala začátek závodu v 7:30, zatímco Strava v 9:00, ale jinak data sedí ...
předzávodní atmosféra

předzávodní atmosféra

skupinka pozvaných cizinců 

je odstartováno
Když jsme se začali řadit do startovního koridoru, stál tam imigrační úředník a museli jsme mu odevzdat pas, uff to je trochu moc ... já se opravdu do Barmy nechystám emigrovat ... ale nebylo na výběr ... tak jsem i já hodila svůj pas do připravené bedny a doufala, že ho ještě někdy uvidím.

Pak se odstartovalo a běželi jsme směr Barma, hranice jsme překročili asi po 800m ...
opouštíme Čínu a vbíháme do Barmy
Přiznám se, že jsem nevěděla, co od Barmy čekat, resp. jsem čekala, že to nebude extra velký rozdíl mezi částí na území Číny a částí v Barmě, ale mýlila jsem hrozně ... část na území Barmy byla velmi chudá, město špinavé, silnice rozbité a lidé vypadali úplně jinak ... navíc velmi přísná bezpečnostní opatření, podél tratě stáli po zuby ozbrojení vojáci v neprůstřelných vestách a se samopaly v ruce, několik OTeček ... město bylo plné lidí, kteří přišli povzbuzovat závodníky - dvě skupiny lidí: jedni byli oblečení v lokálních tradičních krojích a druzí vypadali hrozně chudě, buď tam stáli bosí nebo jen v žabkách a velmi chudě oděni ... neuvěřitelný kontrast - vojáci na jedné straně a na druhé straně tito chudí lidé ... přemýšlela jsem, proč tam je tolik těch vojáků a obrněných transpotérů ... říkala jsem v duchu, Kristýno, co to děláš, vždyť tady, kdyby se něco stalo, tak nění úniku ...














Po 4km jsme opět vběhli zpátky do Číny a najednou si připadáte v civilizaci, i když tamní oblast je také stále ještě chudá ... běželo se mi docela dobře. Nakonec jsem dokončila závod těsně pod 2 hodiny, s čímž jsem ani nepočítala ...😊 Podívala jsem se na hodinky a ukazovali čas 12:00 ... v jaké, že jsem to teď časové zóně??😅

dobíhám do cíle v čase těsně pod dvě hodiny
V cíli jsme všichni obdrželi památeční pas a krásnou medaili s oběmi vlajkami ... pršelo, ale radost mi to nezkazilo ... tohle byl jeden z největších běžeckých zážitků vůbec, i když daleko za osobním rekordem ...









obdržela jsem razítko, že jsem opustila a zase se vrátila do Číny aneb pořádek musí být :)

A na závěr ještě pár statistik ze Stravy: