Výšlap do 3000 m a noc mezi mnichy ... aneb zdolala jsem posvátnou horu 五台山

Výlet na horu 五台山 (wutaishan) byl naplánovaný již delší dobu. Hora 五台山 se nachází v provincii Shanxi a dosahuje výšky přes 3000 m n. m. Patří mezi čtyři posvátné hory Budhismu. 五台山 v překladu znamená něco jako pěti-stolová hora, tvoří ji celkem pět vrcholů - Severní, Jižní, Východní, Západní a Střední. Na každém z těchto vrcholů je chrám, kde lidé mohou vyslovit svá přání.
Na cestu jsme se vydali už v pátek večer, nočním vlakem. Vlak odjížděl z Pekingského vlakového nádraží ve 22:17 a jako vždy na čas. Do naší cílové stanice měl dorazit 4:30 ráno. Při kontrole lístků jsme se ješte ujistili, že nás průvodčí nezapomene vzbudit. Šli jsme spát co nejdříve, ale já pořád ne a ne usnout. Po půlnoci jsem začala být nervozní, že za pár hodin vstávám, že mě čeká mega náročná túra a že budu totálně unavená, když neusnu ... Pak se mi povedlo usnout. Bylo 3:50 ráno, když mě průvodčí budil. Ješte v poloslepu jsem hledala lístek, průvodčí na mě něco mluvil, ale ve 4 ráno nejsem schopná vnímat nic, natož, když na mě někdo mluví čínsky ... vlastně to, že na mě průvodčí mluvil, jsem zaregistrovala až, když mu Nancy čínsky říká, že mi to řekne, že jsme tady spolu ... :)
Z vlaku jsme vystoupili kolem 4:30, před stanicí bylo připraveno asi tak 20 autobusů, které lidi vozily na výchozí bod trasy.
před vlakovou stanicí - připravené autobusy
výchozí bod cesty
Prvním cílem cesty byl Východní vrchol. Počasí nám bohužel nepřálo, byla mlha, viditelnost sotva 2m, zima a trochu pršelo. Cesta nám trvala necelou hodinku. Na východním vrcholu jsme navštívili první chrám, ovšem největší pozornost poutala kamna na uhlí, kde Mniši ohřívali vodu. Všichni jsme toto zahřátí uvítali.
počasí nám příliš nepřeje, viditelnost je sotva 2m
návštěva prvního chrámu, viditelnost nula ...
 Z Východního vrcholu jsme se vydali na Severní vrchol, ten nejvyšší. Čekal nás výstup do 3061 m n. m. Všude kolem nás byla zelená tráva, pásl se dobytek a pobíhaly koně. Bylo to něco neskutečného, opravdu, v duchu jsem si říkala, že je opravdu škoda té mlhy. Počasí se ovšem měnilo velmi rychle, místy prosvítalo sluníčko a místy hustá mlha.
všude kolem nás pobíhali koně ...
a pásl se dobytek
pohled, když mlha trochu ustoupila
Výstup na vrchol nám trval skoro 3 hodiny, ale celou dobu jsem si to užívala, i když to bylo místy poměrně prudké stoupání, ale nikam jsme nespěchali, dělali jsme často přestávky, o kterých jsem mohla procvičovat moji základní znalost čínské konverzace ... Číňané na vás prostě spustí čínsky a předpokládají, že čínsky umíte ... Jeden Číňan se se mnou dal do řeči, zeptal se, odkud jsem, samozřejmě, že neměl tušení, kde ČR je, dál se ptal, jestli po Číně cestuji nebo studuji, tak jsem mu svojí výtečně lámanou čínštinou odpověděla, že pracuji v Pekingu a další otázky už jsem nerozumněla :)
cestou vzhůru
hustá mlha nás doprovázela všude
vrchol dobyt
Budhistický chrám na vrcholu
Tady jsme poobědvali a vydali se dál, čekal nás sestup dolů a pak zase výšlap do cca 2800 m. n. m na Střední vrchol.
Postupujeme směrem k Střednímu vrcholu
signál, že jsme blízko, na vrcholu je další chrám
na chvilku se vyjasňuje
na vrcholu nás vítá socha Budhy
Střední vrchol byl trochu zklamání, čekala jsem nějaký starý Budhistický chrám, ale místo toho tam byly jeřáby a stavební stroje a výstavba nových chrámů v plné parádě, což pro mě trochu ztrácí Genius Loci.
výstavba nových chrámů v plném proudu ...
Byly asi tři hodiny odpoledne, v nohách kolem 25 km a před námi ještě dlouhý kus cesty na Západní vrchol, ale vidina toho, že to je naše cílová stanice pro dnešní den a vidina postele a teplé večeře nás hnala dál.
jsme 12 hodin na cestě, začínám toho mít dost ....


poslední kopec
Na Západní vrchol jsme dorazili kolem 6 hodiny večer, po 14 hodinách od té doby, co jsme vystoupili z vlaku. Ubytovali jsme se v místním chrámu mezi mnichy. Večeře se podávala v 7 hodin večer. U večeře panovala přísná pravidla - striktně oddělená místa pro muže a ženy a absolutní ticho, nesmělo se mluvit ... jeden Mnich nás dokonce přišel napomenout, když jsme si povídali ... Podávala se rýže a dušené zelí. Po večeři jsme si každý po sobě uklidili a umyli nádobí. Po večeři na mě padla opravdová únava, ani jsem nepočkala na západ Slunce a šla spát. Usnula jsem, nebylo ani 8 hodin večer.
Ráno byl budíček v půl šesté ráno, snídaně se totiž podávala přesně v šest. K snídani bylo víceméně to samé co k večeři. Po snídani jsme opět umyli nádobí a byli ready vyrazit dál. Ještě jsme každý přispěli na chod chrámu, protože mniši si za ubytováni ani jídlo nic nevzali, takže jsme jim to zaplatili ve formě daru.
Kolem sedmé jsme se vydali na cestu, bylo krásné ráno, jasno, Sluníčko svítilo a také bylo velmi teplo.
vyrážíme na cestu ...
je ideální počasí
tato část cesty patřila jen nám ...
a koníkům ...
Do města Wutai jsme dorazili kolem poledne. Dali jsme si oběd a vyčkávali na odjezd autobusu zpět do Pekingu. Měli jsme ještě pár hodin, tak jsme se šli podívat do místních chrámů, kterých je jich tam opravdu hodně.
Město Wutai jsme opustili před 4 hodinou odpoledne. Cesta do Pekingu trvala skoro 5 hodin po dálnici. Naštěstí jsme nenarazili na žádnou dopravní zácpu. Všichni unavení jsme se rozloučili na autobusovém nádraží kolem 9 večer a já se vydala metrem domů. Cesta domů obvykle trvá další hodinu. Když jsem ale přijela na přestupní stanici, byl všude hrozný zmatek a ozývalo se hlášení, kterému jsem nerozumněla ani slovo ... ale pak jsem pochopila, co se děje - nejede metro ... trochu jsem znervozněla, přeci jen cesta domů metrem by mi trvala ještě půl hodiny, to není kousek. Snažila jsem se nepanikařit a přemýšlet. Rozhodla jsem se, že dojedu na další přestupní stanici a pojedu jinou linkou na nejbližší místo a odtamtud buď pěšky nebo autobusem ... (a v hlavě mi šrotovalo, jak se se čínsky zeptat, odkud jede autobus) :) Evidentně to nebyl úplně špatný nápad, metro bylo narvané k prasknutí, přeci jen mnoho lidí muselo řešit stejný problém jako já. Když jsem dojela do cílové stanice, zjistila jsem, že na téhle části tratě metro zase jede ... bylo vyhráno ... domů jsem se dostala sice o hodinu později, než jsem chtěla, ale mohlo to být daleko horší ...
A na závěr profil tratě - výstup na Východní a Severní vrchol, bohužel po 8 hodinách došla baterie, takže víc nemám ...
profil trati - výšlap na Východní a Severní vrchol, bohužel po 8 hodinách došla baterie ...