我爱骑马 aneb výlet až na hranice Vnitřního mongolska

Tento víkend se v rámci benefitu v práci konal výlet do 张北 (ZhangBei). 张北 je oblast v provincii 河北 (Hebei) na hranicích s 内蒙古 (Vnitřní Mongolsko). Přiznám se, že jsem výletu věnovala minimální pozornost, navíc veškeré informace chodily v čínštině. Měla jsem v hlavě jiné starosti, než se zabývat překladem emailů. Bylo mi to prostě jedno, důležitá informace pro mě byla pouze ta, kam se mám dostavit v sobotu v 8 hodin ráno a zbytek? ... hlavně, že jedu pryč na výlet ...
Jak už to u organizovaných výletů bývá, vždycky se najde někdo, kdo nepřijde včas, dokonce by mě překvapilo, kdybychom všichni dorazili včas, takže místo plánovaného odjezdu v 8 hodin ráno jsme vyjeli kolem půl deváté. Doprava byla velmi hustá, trvalo nám skoro 2 hodiny dojet jen k Velké Čínské zdi Badaling, která je "kousek" za Pekingem a před námi dalších 300 km. Naštěstí doprava pak povolila a cesta začala utíkat. Moc jsem toho předešlou noc nenaspala, takže jsem čas v autobusu využila pro spánek. Ostatní sledovali animovaný film v čínštině.
Na jednom sjezdu z dálnice řidič autobusu zazmatkoval a zapomněl odbočit, zastavil a v tu ránu nás chytili policisté. Nevěnovala jsem tomu moc pozornost, ani jsem pořádně nezaznamenala, co se stalo, spala jsem :) Nicméně jsme pokračovali dál.
Krajina v provincii Hebei - výhled z autobusu po cestě
 Asi v 1 odpoledne jsme dorazili do města 张家口 (ZhangJiaKou), kde přistoupil náš průvodce na další dva dny. Tady jsme také měli přestávku na oběd v jedné z místních restaurací a jak už to v Číně bývá, výborného jídla bylo víc než dost ...
Po obědě nás čekala cca hodina cesty do 中都原始草原度假村 (Zhengu Grassland Resort), což je oblíbená turistická destinace pro poznávání kultury a přírody. Po cestě jsme se všichni moc těšili, jak si zajezdíme na koních.
Na místo určení jsme dorazili asi ve 3 odpoledne. Teplota vzduchu se pohybovala kolem 15 stupňů, zdálo se mi, že je neuvěřitelná zima, po tom, co teplota vzduchu v Pekingu neklesla už 4 měsíce pod 20 stupňů ani v noci :)
Zhengu Grassland Resort - tradiční mongolské stany
Zhengu Grassland Resort

Hodina jízdy na koni stála 150 yuanů. Trochu drahé, ale s tím se muselo počítat, přeci jen jsme byli ve známém turistickém resortu. Ale i tak jsme neváhala a zaplatila si to. Majitel koní nás dovedl na louku a řekl "jezděte si tady hodinu". 
Při tomhle mám vždycky rozpačité pocity. Tihle lidé si pořizují koně, aby vozili turisty, protože si mohou vydělat spoustu peněz. Bohužel většina turistů nemá ani ponětí, jak se ke koním chovat, tahají je necitelně za uzdu, čímž koně dost trpí, protože je to bolí.
Nicméně můj koník byl super, stačilo ho jen málo pobídnout a už utíkal, dal se snadno ovládat, chodil tam, kam jsem chtěla ... to ovšem trvalo do té doby, než ho to po 20 minutách přestalo bavit a rozhodl se, že chce jít zpátky, od té doby byl na ránu, neposlechnul nic. Pak se rozhodl, že se zajde napít a mohla jsem se stavět na hlavu a stejně jsme do té řeky šli ... haha :D Nechala jsem ho, at si dělá, co chce, vždyť i tak je to super, jen sedět na koni a užívat si ten pocit.
po delší době opět v sedle
po delší době opět v sedle
nejkrásnější pohled na svět
s jackym si to užíváme
Po projíždce na koni byla na programu show - ukázka akrobatického jezdectví. Jezdci byli oblečeni do tradičních mongolských krojů a předváděli různé akrobatické kousky na koních.
jezdecká show
Po přehlídce byl čas na večeři. Nevím, jestli to nazvat štěstí nebo smůla, ale ten samý den se v resortu konala jakási volba Miss - nejkrásnější dívka, jen nevím, čeho :) Takže se to tam hemžilo policisty a modelkami, které sotva vážily 40kg.
Během večeře se spustil liják a už nepřestalo. Škoda, zbytek programu byl zrušený a to ukázka tradičního mongolského tance u fatry. Čekali jsme, zda déšť nepovolí, ale nepovolil a tak jsme se vrátili k autobusu a odjeli směr hotel, kde jsme se ubytovali. Hotel byl docela fajn, ovšem, co mě nejvíc pobavilo, byl ranní pohled z okna ... úplná romantika :)
náš hotel

restaurace u hotelu
ranní pohled z okna - úplná romantika, co? :)
snídaně v hotelu
Po snídani jsme odjeli podívat se na větrnné elektrárny. Do teď nechápu, jaký byl toho účel, ale jak jsem později zjistila, Číňané nemají moc povědomí, jak taková větrnná elektrárna funguje, oni z toho byli nadšení a já zpruzená, navíc byla hrozná zima, asi 5°C. Taková krásná příroda kolem, která je dokonale zruinovaná, protože široko daleko, kam se jen podíváte, jsou větrnné elektrárny. Měli jsme hodinu čas a protože byla opravdu zima, šli jsme se s jackym projít, abychom se zahřáli ... jacky mi po cestě sdělil, že je škoda, že nefouká vítr, že se ta ramena netočí rychleji ... to mě pobavilo, snažila jsem se mu vysvětlit, že se to točit rychleji nebude, že by to způsobilo nestabilitu celé sítě, ale nevím, zda moje slovní zásoba ohledně elektráren je dostatečná :D
jen si představte tu krásu bez elektráren
jen si představte tu krásu bez elektráren
Po tom, co jsme všichni hodinu vymrzli uprostřed ničeho a obklopeni větrnými elektrárnami, vydali jsme se zpět do města 张家口 (ZhangJiaKou), zde jsme poobědvali a pak se vydali zpět směr Peking.
oběd opravdu stál za to, ani jsem nestačila vyfotit, když to přinesli ... :)
Než jsme opustili město, čekala nás ještě jedna zastávka - to nevinné zastavení policisty první den a ten přestupek, co udělal řidič, nebylo nic banálního, on totiž zastavil na dálnici a tím se tzv. vybodoval a přišel o papíry, takže nás celou dobu vozil bez řidičského oprávnění. Nicméně cestovní agentura to "nějak" pořešila a řidičský průkaz mu vrátili, takže jsme nakonec do Pekingu mohli odjet.
Cesta zpět byla v pohodě, bez dopravních zácp, takže jsme do Pekingu dorazili za cca 3 hodiny a všichni spokojeni.